Textové pole: CO JE TAIČI

Jan Janout

Taiči (správný celý český název Tchaj-ťi čchüan) je tradiční čínské cvičení, ale současně také bojové umění (viz. vysvětlení níže). 
V současné době je známo hlavně jako výborné a člověku velice prospěšné cvičení pro zdraví. 

Dokáže kultivovat celého člověka -  tj. po stránce tělesné i mentální (duševní). 

Zajišťuje přísun, akumulaci, pohyb a kvalitu životní energie-síly (nazývané v Číně - čchi) a celkově pročišťuje energetické dráhy čchi (meridiány – známé z akupunktury). 

Procvičuje nejen svaly, šlachy, klouby, krevní oběh, ale působí i jako výborný trénink centrální nervové soustavy. 

Vede člověka k poznání  pocitu rovnováhy. Uvolňuje stres a po správném zacvičení sestavy se člověk cítí relaxován a svěží. 

Cvičení taiči je založeno na dodržování tradičních principů a zásad cvičení, již mnoha lety prověřených. K nim hlavně patří – mysl koncentrovaná na vedení a provádění pohybu (tj. „jsem stále v mysli při tom, co právě dělám – tady a teď“) a určité charakteristické držení těla spojené s uvolňováním těla i mysli. Podrobněji k jeho principů zde v článcích

Cvičení taiči jsou jemné, uvolněné, plynulé a koordinované pohyby celého těla po kruhových nebo zakřivených drahách a tento pohyb těla probíhá pomalu a nepřetržitě - jako tekoucí voda.

Toto cvičení je vhodné pro všechny věkové kategorie . 
 
Díky výbornému vlivu na stav a proudění životní energie (čchi) toto cvičení dokáže harmonizovat celé tělo a udržovat ho celkově v dobrém zdraví (podrobněji v článku TAIČI A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ).

Taiči (celý český název Tchaj-ťi čchüan) je bojové umění a jeho trénink obsahuje standardní kategorie tréninku bojových umění - základní postoje a statická cvičení, cvičení sestav (y) holých rukou (bez zbraně) - (pomalé i rychlé provedení pohybů), cvičení s partnerem (v taiči se tomuto párovému cvičení říká „tlačící ruce“ - tuišou), cvičení s partnerem - volný boj, cvičení se zbraněmi. 
Nejrozšířenější z nich je, podle mých zkušeností a znalostí, pomalé cvičení sestavy, které je doplněno statickými  cvičeními (Zhan Zhuang) a cvičením s partnerem (tuišou).

Transkripce (přepis) z čínštiny 
Poznámka: Uvádím zde ty tvary výrazů a jejich spojování, se kterými jsem se já už setkal, což nevylučuje, že mohou existovat i další:-( 

TAIJI QUAN (a také TAIJIQUAN,TAI JI QUAN, TAI-JI QUAN)- přepis ze znakového čínského písma transkripcí PINYIN do latinky

TAICHI CHUAN (a také TAI CHI CHUAN, TAI-CHI CHUAN)- přepis do angličtiny a tomu odpovídající anglická výslovnost „taičičuan“ i „tajčičuan“.

TCHAJ-ŤI ČCHÜAN (a také TCHAJŤIČCHÜAN, TCHAJŤI ČCHÜAN ) - přepis taijiquan do češtiny a také správná výslovnost tohoto pojmu  Této výslovnosti také rozumí Číňan asi proto, že jeho výslovnost tohoto pojmu je tomuto velice podobná:-)

TAIČIČUAN (TAIČI ČUAN,TAI ČI ČUAN, TAI-ČI ČUAN)– neoficiální název, který je v češtině hodně často používán . Podle mého názoru je jeho základem česká výslovnost anglického pojmu TAICHICHUAN

TAIČI (TAI ČI,TAI-ČI) - pro použití v souvislosti s tímto cvičení a bojovým uměním se jedná jen o zkráceninu pojmu taičičuan, ale znamená to totéž. Tento zkrácený název taiči se v našich zeměpisných šířkách používá asi nejvíce a proto také jsem jej použil do názvu mých webových stránek:-).
 
TAJČIČUAN (TAJČI ČUAN,TAJ ČI ČUAN, TAJ-ČI ČUAN) – další neoficiální název, který je ale  v češtině méně často používán .

TAJČI (TAJ ČI,TAJ-ČI)  - pro použití v souvislosti s tímto cvičení a bojovým uměním se jedná jen o zkráceninu tajčičuan, ale znamená to totéž.

TAITI,TAI-TI,TAI TI,TAJTI,TAJ-TI,TAJ TI - i tyto výrazy se občas vyskytují a podle mého názoru se jedná jen o variantu písemného vyjádření výslovnosti výrazů TCHAJ-ŤI, TCHAJŤI, TCHAJ ŤI.

Obecně se dá tedy říci, že všechny uvedené výrazy znamenají název pro jedno z čínských bojových umění, která se souborně nazývají  WUŠU (často známé i pod populárním, ale obecným označením KUNGFU - vysvětlení viz.níže).

Další transkripce TCHAJ-ČCHI,TAI-ČCHI,TAIČCHI,  …? znamená buď jiný význam a nebo asi nic neznamená:-) 

Moje vysvětlení některých těchto jiných pojmů vychází z toho, že česky se sice řekne čchi, ale anglicky je to chi (výslovnost „či“). 

Pojem taiji (tai-ji, tai ji) lze česky vyjádřit taiči (tai-či, tai či) a nebo tcha-jťi (tchaj ťi, tchajťi), ale anglicky se na konci tohoto výrazu zase použije „chi“ =taichi (tai chi, tai-chi). Pak si to někdo může spojit dohromady a odvodí si z toho, že kde je v angličtině uvedeno „chi“, tak to se v češtině vždy překládá  a čte „čchi“ (vitální energie) a začne to uvádět i v názvu pro taiči (taičičuan) - bojové umění  a cvičení pro zdraví. Pak z toho může např. vzniknout název knihy o taiči, kde je uvedeno, že se jedná o „tchaj-čchi“, což by v čínštině znamenalo nikoliv taiči, ale „velká čchi“  - tj. zcela jiný význam než se chtělo říci.

Někdy je v češtině používána při psaní pro vyjádření energie qi (čchi) i výslovnost „či“. Takže se pak používají různá slovní spojení „čikung“, „či-kung“, „či kung“, která ač jinak psána znamenají jedno a totéž a opět to může lidi zarazit i když to není vlastně špatně.

Znalost této různé transkripce nám pak pomáhá např. při nákupu knih, ve kterých jsou často tyto stejné pojmy také různě používány. A někdy bohužel i tím nesprávným způsobem, i když to třeba lidé hned nebo pak z kontextu pochopí o co se jedná.

 Základní pojmy:

    QI (ČCHI,CHI,ČI) – dech nebo také vitální energie, ale i energie nejen ve spojení s člověkem(např.zemská čchi). V indickém sanskrtu – prána,  v japonštině – ki, v řečtině - pneuma.

    QIGONG (QI GONG, ČCHI-KUNG, ČCHI KUNG, ČCHIKUNG) – práce se čchi, kultivace čchi, pěstování čchi, ale také dechové cvičení. K dosti známým čchi-kungovým cvičením patří také taiči.

  GONGFU (KUNG-FU, KUNGFU, KUNG FU) – Energie a čas. Jedná se o schopnosti a dovednosti v dané činnosti, k jejichž získání bylo potřeba dostatek energie a času. Často jsou tak nazývána také čínská bojová umění pro jejich dobrou úroveň dovedností.

 WUSHU (WU-SHU,WU-ŠU, WUŠU) – Bojová technika, bojové umění.

 DANTIAN (TAN-TCHIEN, TANTIEN) – jedná se o energetické centrum v těle – tvorba, akumulace i výdej čchi.

 JIN-JANG – základní princip jednoty dvou protikladů - universální zákon duality.

 FORMA – zde ucelená sestava jednotlivých cviků a pohybů nebo právě také jen ten jeden jednotlivý cvik. Z kontextu je nutné vždy rozpoznat, o kterou z uvedených variant se právě jedná.

Na závěr něco jako pokus o takové shrnutí:-)
Variant psaní výrazů, které jsou uvedeny v celém tomto článku je tedy více. Buď jsou napsané do celého slova (např.taijiquan) nebo se nejčastěji oddělí výraz znamenající v překladu „pěst“, „bojový styl“ - např. napsáno „taichi chuan“. Pak také dochází k rozdělení např. tai ji, jen mezerou  (např.tai chi) a nebo se místo mezery vloží pomlčka (např. tai-či). 
Obecně se dá říci, že všechny varianty jsou možné a nesouvisí s nějakou změnou významu. Typickým příkladem je v souvislosti se cvičením taiči se chybně domnívat, že je to jiné cvičení, když ho pojmenuji taiči a nebo taičičuan. Obojí znamená jedno a totéž (viz. už vysvětleno výše). 
Něco jiného je pak použití slova taiči ve významu když chci mluvit např. o čínské monádě (jin-jang)jako diagramu taiči nebo používám výraz taiči ve smyslu čínské kosmologie („Velký předěl“). 
Pak to znamená , že už nemluvím o bojovém umění, které si tento název „půjčilo“, ale o původním  významu slova taiči .
Textové pole: diagram taijiTextové pole:  MOTTO:   „TAIČI JE DOBRÉ“

souboj ptáka a hadaTextové pole:   ÚVOD  A  AKTUALITY    CVIČENÍ    SETKÁNÍ    TEXTY  A ČLÁNKY    UČITELÉ    O SOBĚ    KONTAKT   ČASTÉ OTÁZKY     ODKAZY