Textové pole: PRINCIPY PRAKTIKOVÁNÍ TAIČI – 10 DŮLEŽITÝCH BODŮ MISTRA JANG ČENGFU Jan Janout Pro cvičení formy (sestavy) , ale nejen pro ní, bývají často uváděny také principy, které jsou shrnuté do tzv. „10 důležitých bodů mistra Jang Čengfu.“ (Tento mistr se snad nejvíce zasloužil o to, že v dnešní době taiči prý cvičí 200 milionů lidí na celém světě.) Někdy je prvních 5 z nich také přirovnáváno právě principům uspořádání těla, které byly výše uvedeny pod názvem „torso method“ (viz. článek Principy praktikování taiči - uspořádání těla a postoje). Z vlastní zkušenosti vím, že není jednoduché těmto bodům hned porozumět, neboť jsou napsány mistrem, pro jeho žáky, se kterými cvičil a znal už jejich úroveň a také jejich chápání. My ostatní se tím musíme pak nějak „prokousat“. 1.Šen(duch) stoupá k vrcholu hlavy (Držení hlavy zpříma a zvedat vrcholek hlavy vzhůru nebo také jako by byla zavěšena shora) Abychom toho dosáhli, je potřebné zatáhnout bradu a zvedat hlavu za jejím vrcholkem. Společně s bodem č.3 – uvolnění (klesání) pasu, se vytvoří pevná páteř, která umožní stát v pozicích stabilně a vyváženě a tělo se prodlouží o několik milimetrů. Toto prodloužení umožní lepší tok čchi směrem vzhůru. Proto také jedno z vysvětlení je, že se nejedná jen o šen, ale vlastně právě o čchi, která vystoupá po páteři (zádech) nahoru a pak po přední straně těla klesá dolů do tantchienu (oblast spodní části břicha – podbříšek). 2.Vtáhnout hrudník, pozdvihnout záda Tato instrukce neznamená, že bychom měli přehnaně vtáhnout (propadnout) hrudník a omezit dýchání a příliš vyhrbit záda. Jde o to, že je potřeba uvolnit prostor uvnitř hrudi – tj . je tam klesání – uvolňování (aby čchi mohla klesnout do břicha – tan-tchienu).Tedy nevypínat hrudník jako na vojně, ani jej nenechat propadnout ale přirozeně ho uvolnit. Díky tomu také dýchání probíhá uvolněně. Pozdvižení zad znamená, že horní část zad podporuje zvedání hlavy a souvisí to tedy s body 1 a 3. Je to proto, aby mohla čchi stoupat po páteři vzhůru do hlavy a paží – velmi důležité pro cirkulace čchi. Je diskutabilní, zda překlad pozdvihnout záda je úplně správný a jediný, neboť se tento text většinou překládá už z angličtiny a tam bývá používán výraz „back“, který znamená jak záda (hřbet), tak také páteř. 3. Uvolnit pas Díky uvolnění oblasti pasu dochází jednak ke klesání spodní části páteře (ve spojení s body 1 a 2 pak toto vytvoří pevnou a stabilní páteř, a také dobrou cirkulaci čchi) a také to umožní, aby pohyb v pase byl volný a uvolněný. Pas je řídící částí celého trupu. Je-li pas uvolněný, jsou chodidla silná a zakořeněná a postoj je stabilní. 4. Rozlišovat mezi "prázdnotou" a "plností" Zde se to dá zjednodušeně charakterizovat, jako jedno z uplatnění principu jin-jang (tedy harmonie dvou protikladných složek) v taiči. Např. když spočívá váha celého těla na pravé noze, pak je pravá noha »plná" a levá "prázdná" a naopak. 5. Spustit ramena, svěsit lokty Spustit ramena a svěsit lokte znamená, že obojí je uvolněné a přirozeně svěšené. Toto klesání je pak součástí celkového uvolnění v těle. Platí, že kromě hlavy a horní části zad jsou ostatní části trupu uvolněné a svěšené (klesající). Toto uvolňování a klesání pak je součástí celkového uvolnění, které však nesmí být na úkor správného držení těla (nesmí se porušit správné uspořádání a struktura těla – tj. nedochází ke zborcení). 6. Používat mysl, nikoliv sílu Čím více používám mysli a představy (vizualizace) na úkor vnějšího pohybu, který je způsoben silou na vnější části těla (např. svaly na pažích), tím více je moje cvičení interní (vnitřní), protože mysl je považována za tzv. vnitřní složku našeho já. Opět platí, že se sice snažíme vše dělat uvolněně, ale v žádném případě ne na úkor správného postoje a správné struktury a uspořádání těla. Pokud místo síly používáte mysl, pak kam jde vaše mysl, čchi ji následuje. Je tedy důležité, aby čchi i krev proudily volně celým naším tělem každým dnem, bez jakéhokoli přerušení. Vytrvalým cvičením je možné rozvinout správnou vnitřní sílu (jing). 7. Koordinace mezi horním a spodním Význam jednoty horní a spodní části těla je odhalen ve filozofii taiči: "Kořen (původ) síly (pohybu) je v chodidlech, síla je tvořena a prochází nohama, je řízena pasem a projevuje se v rukou a prstech.“ Je to pravidlo, které lze také vysvětlit – správný pohyb nebo správný postoj musí mít dobrou oporu. Tato koordinace je vlastně spojení dolní a horní poloviny těla do jednoho celku, který se pak projeví jako tzv. vnitřní síla (jing) – tedy síla celého těla. 8. Jednota vnitřního a vnějšího Je to v podstatě harmonie práce naší mysli, která vede čchi (obě jsou považovány za tzv. vnitřní složky taiči) a vnějšího pohybu, který je podřízen právě vůli naší mysli. Cvičení taiči je v mysli; "mysl je velitel a tělo je činitel (voják)“. Když je mysl trénovaná, pohyby a činy se stávají přirozeně lehkými a hbitými. Formy v tchaj-ťi čchüan nejsou ničím jiným než pohyby "plnosti“ a „prázdnoty“ otevíráním a zavíráním ( jin-jang.) Otevíráním je nejen natažení rukou a nohou, ale rovněž rozprostření mysli a vůle. Zavíráním není myšleno jen stahování rukou a nohou, ale i stahování mysli a vůle (soustředění). 9. Kontinuita bez přerušení Jedním z charakteristických rysů taiči je plynulost a nepřetržitost pohybu. Pohyb v taiči je často přirovnáván k navíjení hedvábného vlákna. Toto vlákno je tak jemné, že navíjení by mělo být tak plynulé, bez přerušování, které by mohlo způsobit jeho přetržení. Také v sestavě je pohyb nepřetržitý a finální pozice(formy, cviky) se plynule střídají a navazují na přechodové pohyby mezi nimi. 10. Hledání klidu v pohybu Dalším charakteristickým rysem je klidný a pomalý pohyb. Tento pohyb, který má být řízen myslí má pak vliv zpětně i na tu samotnou mysl. Díky pomalosti pohybu má mysl (záměr) dostatek času nejen tento pohyb řídit, ale také se zaměřovat na směr, kterým pohyb povede. Je to tedy tak, že mysl stačí pohyb nejdříve si představit (vizualizovat) a potom jej sledovat a řídit. Tento pohyb má vliv na zpomalení, zklidnění a uvolnění mysli. Vnější styly; zdůrazňují hbité běhání a skákání jako žádoucí schopnosti; při tom však dochází k velkému výdeji síly a cvičící po tréninku lapá po dechu. V taiči je pohyb řízený klidem. Když se adept tchaj-ťi čchüan pohybuje, je to, jako by byl v klidu. V taiči tedy platí, že čím je pohyb pomalejší, tím lépe. Je-li pohyb pomalý, dech se prohloubí a prodlouží, čchi klesá dolů do tan­tchienu (břišní energetické pole) a přirozeně zde není žádná překážka v toku krve a čchi. Textové pole: souboj ptáka a hadaTextové pole: MOTTO: „TAIČI JE DOBRÉ“ diagram taijiTextové pole: ÚVOD A AKTUALITY CVIČENÍ SETKÁNÍ TEXTY A ČLÁNKY UČITELÉ O SOBĚ KONTAKT ČASTÉ OTÁZKY ODKAZY