Textové pole: STRUČNÁ HISTORIE A KOŘENY TAIČI Jan Janout Kořeny taiči jsou stejné jako u hodně dalších čínských bojových umění – Klášter v Šaolinu - a jeho původ je zasazen do posvátných hor Wudang. Bojové umění v Šaolinském klášteře má své základy v Indii a jeho zakladatelem v tomto klášteře byl buddhistický mnich Bodhidarma (čínskyTa-mo), který se objevil v Šaolinu v 1.polovině 6.stol. n.l. Naučil mnichy cvičit pro zdraví i bojovému umění. Legenda o vzniku taiči: Taoistický mnich Čang San-feng z posvátných hor Wudang, který znal bojové umění pochopil principy taiči, když byl svědkem boje ptáka (prudké, tvrdé a přímé útoky zobákem) a hada (kruhové, měkké obranné pohyby, kterými se útokům ptáka ubránil). Odtud se toto bojové umění postupně rozšiřuje - také do vesnice rodiny Čchen. Poznámka: Podle informací, které lze najít na serveru bojovaumeni.cz ve vláknu „wujiquan“ zde http://www.bojovaumeni.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=3731 je spojení taiči v souvislostech s posvátnými horami Wudang a postavou Čang Sang -fenga ( Zhang San Feng—jen jiný zápis stejného jména) zpochybněno a je zde uvedeno, že do Wudangu se taiči dostává až díky mistrům taiči jako Sun Lutang, Li Jing Lin, Fu Jin Qiu a také od mistra Jang Čeng Fu. Zhang Sang Feng prý wušhu vůbec nepraktikoval. Já osobně k tomu přistupuji skutečně jako k legendě, která sice do historie taiči také patří, ale jsem rezervovaný k těm stylům, které se odkazují, že jsou pokračovatelé Zhang San Fenga a přitom jejich taiči připomíná např. styl Jang. Věřím tedy tomu, co říká v této diskusi Pavela, protože žije v Číně už dlouhá léta, problematiku čínských bojových umění zná do velké hloubky a je také mnich v klášteře Šaolin. Má za ta léta, co jej znám (i když jen z internetu), moji důvěru. Oficiální historie: Začíná právě u rodiny Čchen, která znala bojová umění už dlouho, ale teprve v 9.generaci mistr Čchen Wang-tching je pokládán za zakladatele taiči (cca polovina 17.stol). Do začátku 19.stol. toto umění dokázali udržet jen ve své rodině, ale mistr 14.generace - Čchen Čchang-sin to naučil člena cizí rodiny - Jang Lučchana. Jang Lučchan a jeho synové začali rozšiřovat taiči dál mezi lidi. Také rodina Čchen pouští taiči ven a tak na základě těchto dvou stylů vznikají další (těch nejrozšířenějších stylů je 5). Bez ohledu na různost stylů, všechny vychází ze stejných principů. Nejrozšířenějším stylem nyní na světě je styl Jang a to hlavně díky další generaci (vnukové Jang Lučchana), která už upravila cvičení, aby bylo přístupné široké veřejnosti. O to se nejvíce zasloužil mistr Jang Čcheng-fu, který vypustil ze cvičení rychlé pohyby, výskoky a náročné kopy. Současní pokračovatelé těchto stylů, žijí nejen v Číně, ale po celém světě. I v ČR jsou zastoupeny oba hlavní styly. V 2.polovině 20.stol. je v Číně velká popularizace taiči a vláda podporuje masovou výuku – kluby na školách a v podnicích, trenérská a výzkumná centra, časopisy a knihy. V roce 1956 – „Komise státního centra pro kulturu těla a sport“ publikuje tzv. Zjednodušený tchaj-ťi čchüan (24 forem, Pekingská sestava...) – 24 forem – těch nejzákladnějších ze stylu Jang – základní sestava (forma), která je doporučována začátečníkům. Následují další moderní formy (sestavy) – dokonce i soutěžní, kde dochází k promíchání stylů (např. závodní kombinovaná sestava 42 forem). Také dochází ke zkracování dlouhých tradičních sestav – nejznámější zkrácená forma je tzv. Krátká forma stylu Jang (37 forem od mistra Čeng Man-čching, kterou hodně autor sám rozšířil v 60-70.letech do USA). Také ve stylu Čchen dochází k podobnému vývoji a v dnešní době jsou nejznámější jeho šiřitelé tzv. 4 tygři z vesnice Čchen Tia-kou. Různé sestavy (formy) taiči lze najít např. zde Textové pole: souboj ptáka a hadaTextové pole: MOTTO: „TAIČI JE DOBRÉ“ diagram taijisouboj ptáka a hadaTextové pole: ÚVOD A AKTUALITY CVIČENÍ SETKÁNÍ TEXTY A ČLÁNKY UČITELÉ O SOBĚ KONTAKT ČASTÉ OTÁZKY ODKAZY