Textové pole: PRINCIPY PRAKTIKOVÁNÍ TAIČI – USPOŘÁDÁNÍ TĚLA  A POSTOJE

Jan Janout

Klíčem ke správnému vnitřnímu tréninku je tzv. torso method – první a hlavní překážka (úskalí) v tréninku taiči. Zjednodušeně řečeno, jedná se o metodu tréninku správného uspořádání nejen trupu, ale jak mají být správně uspořádány nohy, hlava i paže. Bez toto tréninku se těžko postupuje dopředu. 
      
Do těchto principů uspořádání těla patří následující instrukce:
      - ohni kyčle a pokrč kolena (nech tím spočinout svůj trup na svých nohou)
      udržuj svůj rozkrok zakulacený a uvolněný
      - dosáhni správně požadované pozice pánve (hýždí) – uvolněný pas a „zavěšená“ hlava umožní pánvi přirozené a  uvolněné podsazení a tím napřímení páteře
      - udržuj svůj trup napřímený (to ale neznamená, že musí být vždy za každé situace kolmo k podložce)
      - vrcholek hlavy zvedni nahoru – jako bychom ho zavěsili na lanko ke stropu
      - povytáhni svoje záda (horní část páteře – nikoliv ramena a lopatky) nahoru 
      - uvolni hrudník
      - uvolni a nech klesnout svoje lokty
      - nech klesnout svoje ramena
      - uvolni všechny klouby


   Nejdůležitější z nich pro správnou praxi jsou tyto dva:
       - ohni kyčle a pokrč kolena
    - vyzvedni vrcholek hlavy
Požadavek na nohy (viz. první odrážka) pomůže uskutečnit klesání čchi do našich chodidel, pomůže nás zakořenit (tj. klesnout váhu = uvolnění do našich chodidel a stát stabilně). Způsobí, že naše nohy jsou pevné a silné. To vše pak dokáže vytvořit dobrou oporu (podpěru) pro naše postoje i pohyby celého těla.

Projevem je to, že cítíme pevné nohy (jako když sedíme na neviditelné židli). Váha našich ramenou klesá přímo dolů do našich nohou (chodidel) a my jsme spojeni dobře se zemí (cítíme tlak našich chodidel do podložky) – získání dobré opory pro postoj a i pak pro pohyb. 

V praxi při cvičení taiči většinou máme váhu více přenesenou na jednu nohu, což nám dává silnější pocit než z té odlehčené (jin-jang). 

Když se ta pevnost nohou ztratí, nejsme spojeni se zemí, tak budeme dělat chybně i ten další důležitý požadavek, kterým je správné zvednutí vrcholku hlavy (viz. požadavek uvedený výše ve druhé odrážce). Lze si  tento požadavek také představit (vizualizovat) jako bychom hlavu měli zavěšenou na lanko u stropu. Tato pozice hlavy pomáhá nést energii čchi vzhůru z našich chodidel nahoru do horní poloviny těla (včetně paží a rukou) a po páteři až na vrcholek hlavy. 
Také významně pomůže udržovat stabilitu těla kolem svislé osy,které se také říká v taiči „centrální rovnováha“. Potřebujeme zvednout vrcholek hlavy nahoru (nebo dokonce horní části zad/páteře nahoru) pomocí zatažení brady dozadu (nezvedat bradu ani neklesat – zatáhnout jí v rovině s podložkou) tak, že se náš trup prodlouží o 2-3 milimetry.

Bez těchto dvou nejdůležitějších požadavků z „torso method“, kterým někteří mistři říkají „top secret“ (nejvyšší tajemství) probíhá naše praxe taiči velice pomalu a dokonce i říkají, že je to do budoucna ztráta času.

Číňané také označují cvičení sestavy výrazem „quan“ a cvičení statických pozic a praktikováním uvedené „torso method“ výrazem „gong“ (nebo také jibengong – získávání základních dovedností). V této souvislosti  zdůrazňují, že když člověk má málo času na cvičení, tak by měl preferovat praktikování „gong“. Nebo také říkají: „Když člověk cvičí jen quan  a zanedbává praktikování „gong“, pak na stáří nemá nic“.

Právě např. cvičení pevných nohou při praktikování „torso method“ je velkým přínosem pro pozdější věk, protože ztráta pohyblivosti pak vede k omezení komunikace z okolím a to má pak také ohromný a také negativní vliv na psychiku člověka.

Dalším velmi důležitým principem je dodržování správné pozice kolene. Souvisí to přímo s tím požadavkem výše o pokrčování kolene. Koleno je kyvadlový kloub a je pro něho dobrá pozice, kdy ve stoji se snažíme ho stále udržovat ve směru chodidla ( platí to i u větších vzdáleností chodidel od sebe – tam se dá pak hovořit o tom, že se snažíme udržovat tendenci kolene, aby bylo nad chodidlem, i když při větší rozkročení to vzhledově není možné). 

S tím také souvisí pravidlo (princip) udržovat spodní část nohy (od kolene dolů) v pozici, která se co nejvíce blíží kolmici. Důvodem je jednak pevnost postoje a také opět bezpečná pozice kolene z hlediska jeho zatížení. Viz. níže obrázky mistrů v mabu (postoj jezdce na koni).

Pro správnou práci nohou a pro správné uspořádání těla (torso method) je důležitý následující postoj, který se nazývá čínsky MABU a znamená to POSTOJ JEZDCE NA KONI. 

Principy, které jsou použity v tomto postoji jsou pak platné i pro ostatní způsoby uspořádání nohou - postojích ( „postoj luku a šípu“, „prázdný postoj“, „pubu – unožení jedné nohy více než v mabu a hodně váhy zůstává na té druhé noze“ …) při cvičení taiči (a nejen taiči, ale i v ostatních čínských bojových umění), ať už děláme statické postoje nebo cvičíme sestavu či další kategorie tréninku taiči (tlačící ruce, se zbraněmi…). 
V postoji mabu se také nejčastěji cvičí statické pozice (ZHAN ZHUANG). 

Zhan Zhuang patří k těm základům, bez kterých je postup pomalejší než když se v taiči cvičí jen sestava. Slouží k praktikování právě „torso method“  a na základě nich pak tyto postoje umožňují i praxi kultivace životní energie čchi pomocí vizualizace (tj. použití pravidel – MYSL VEDE ČCHI, POUŽÍVEJ MYSL A NIKOLIV SÍLU – zde myšlena vnější síla svalů a tedy pohyb viditelný pozorovatelem). 

Např. si v držení fiktivního balonu mezi trupem a pažemi do oblouku – viz níže první obrázek mistra Tu-Ky Lama – vizualizujeme (představujeme), že jej přesunujeme na vzdálenost 3-5 metrů před sebe a pak zpět – pohyb je jen v naší mysli (také se to nazývá záměr) a navenek  není tedy žádný (nebo jen sotva postřehnutelný) pohyb, který způsobuje vnější síla.

Mabu:
Základním principem pro mabu je princip oblouku. Tvar nohou pak připomíná obrácené písmeno „U“.
Oblouk má schopnost dobře nést váhu, která na něm spočívá (viz např. stavby  mostů). Když nohy dokáží zaujmout správně tvar oblouku (špatně je v tomto případě tvar stříšky jako písmeno „A“), pak síla působí efektivně vzhůru (vznosná síla). Na obrázku je tato síla naznačena šipkami nahoru ( v oblouku i na jeho vrcholu). Postoj je pak správný. 











Správný oblouk má dobré pilíře – opory. Proto se snažíme mít spodní část nohy (od kolene dolů) co nejvíce kolmo a když nám to případná větší šířka nebo hloubka postoje to mít zřetelně kolmo nedovolí, tak se snažíme aby byla zachována práce nohou vedoucí k této kolmosti (tendence) - viz. níže obrázky mistrů. 
Šipky na obrázku, které jsou naznačeny směrem dolů podél lýtkových kostí (tzv.spodní část nohy) znázorňují směr opačné síly – našeho uvolnění=klesání váhy=působení gravitace a v případě bojování je to také síla našeho oponenta, kterou odvádíme do opory o podložku, abychom ji tam odtud odrazili zpět, jako sílu celého našeho těla (jing) – viz. 7.důležitý bod mistra Jang Čengfu "Kořen (původ) síly (pohybu) je v chodidlech, síla je tvořena a prochází nohama, je řízena pasem a projevuje se v rukou a prstech.“.

                    He Jinghan                                                                    Sun Lutang                                           Čchen Fake

                                                                                                          
Tu-Ky Lam                                Tu-Ky Lam                                                            Tu-Ky Lam
                                                                                                      

Jak je také vidět z těchto obrázků, tak je správný jak nízký tak vysoký postoj 
a principy jsou stále stejné.

Hlavní práci pak na tom oblouku (zakulacená oblast rozkroku) udělá činnost svalů a šlach na vnitřní a zadní straně nohy. Patří sem jak svaly, které jsou blíže povrchu – krejčovský, útlý, poloblanitý, pološlašitý, dvojhlavý – tak svaly více uvnitř- hlavně velký přitahovač nohy. Viz. obrázek níže – příčný řez stehnem. 

Tyto svaly mají většinou své začátky (svých šlach) na spodní části pánve a jejich konce (také šlachy) pak přemosťují koleno a tím dochází k tomu správnému přenosu váhy do podložky (ve spojení s kolmostí spodní nohy se tím šetří zatížení kolen naší vahou). Směrem nahoru pak umožňují správný přenos síly, která  pak spojí spodní a horní polovinu těla v jeden celek (této síle se také říká „síla celého těla“ nebo také vnitřní síla - čínsky „jing“). To je potom základem pro správný pohyb v taiči, o kterém se také někdy říká, že pracuje s pohybem celého těla. Vše to vychází stále z pravidla, že správný postoj nebo pohyb musí mít dobrou oporu. Toto pravidlo vychází z přirozenosti člověka a řídí se jím tedy děti po narození. Totéž se dá říci i o pohybu celého těla v taiči.
Z přirozenosti člověka a jeho fyziologie vychází také použití dalších oblouků pro oporu jeho postoje . Těmi oblouky jsou podélná a příčná klenba na našich chodidlech. Někteří parktikující používají hlavně podélnou klenbu, jejíž působení ještě více zdůrazňují tím, že použijí opření prstů nohy o podložku. Ti, kteří používají více obě klenby, pak vlastně využívají jako opory hlavně 3 body na chodidle – střed paty, body pod kloubem palce a nejmenšího prstu. Je to analogie s informacemi, které uvádí velice známý fyzioterapeut Jiří Čumpelík.
V postojích (statických – Zhan Zhuang )nebo za pohybu při použití principů mabu a už výše zmíněného správného uspořádání těla (torso method) se tedy používá následující postup, který se dá vysvětlit na základě působení dvou protikladných sil (jin-jang):
Síla směřující nahoru je ta od zvedání vrcholku hlavy a také jako reakce na tlak nohou do země (zakořenění díky relaxaci těla) a také díky uplatnění právě toho správného uspořádání těla. Tato síla se pohybuje od podložky po zádech (páteři) a spojí se s vyzvedáváním hlavy – vytváří pevnou osu těla a centrální rovnováhu.
Síla směřující dolů je hlavně klesání (relaxace) těla. Pozor! – nikoliv zborcení a kolaps = struktura těla v pozici (postoji) zůstává stále zachována). Jedná se o klesání lopatek, ramen, loktů, hrudníku, oblasti pasu(bederní páteře) a svalstva na nich, ale také uvolnění třísel a svalů kolem kyčlí  a vůbec v celém těle – tzn.těch svalů, které nepotřebujeme pro udržení správné struktury a pozice. Navíc se k této síle pak přidává i síla, kterou na nás zatlačí náš oponent.

Při tomto způsobu praxe také dochází k uvolňování (vyvěšování) a tím k tzv. otvírání kloubů (jejich části se od sebe oddalují) a tyto klouby se pak lépe pohybují.
Při tomto způsobu pak se postupně setrvává v postojích stále déle a déle (začíná se obvykle s 3-5 minutami a pak se běžně cvičí v jednom postoji půl hodiny i třeba více. Na základě správného postoje Zhan Zhuang pak lze v něm nejen poznávat a budovat vnitřní sílu (jing), ale i kultivovat naší životní energii čchi (čchi kung).   


Textové pole: souboj ptáka a hadaTextové pole:  MOTTO:   „TAIČI JE DOBRÉ“

diagram taijiSun LutangmabuTextové pole:   ÚVOD  A  AKTUALITY    CVIČENÍ    SETKÁNÍ    TEXTY  A ČLÁNKY    UČITELÉ    O SOBĚ    KONTAKT   ČASTÉ OTÁZKY     ODKAZY